Základy psychologie tenisu

04.02.2014 10:06

Psychologická příprava je asi nejvíce opomíjenou složkou celkové přípravy tenisty, přitom je ale psychika tenisty velice úzce spjata s jeho technickou, taktickou a především kondiční připravenosti. sebevětší talent bez kondice nebude v dorosteneckých a dospělých kategoriích dlouhodobě úspěšným tenistou. Rozlišit lze dlouhodobou a krátkodobou psychologickou přípravu. Dlouhodobá příprava by měla probíhat pod vedením odborníka, je vždy individuální a zahrnuje řadu technik, které si hráč postupně osvojí, převede je do tréninku a postupně do zápasu. Této přípravě se věnují především vrcholoví tenisté, kteří mají kolem sebe kompletní tými, zahrnující často i psychologa. Relativní výhodou je možnost spolupráce s psychologem i na dálku. Krátkodobá psychologická příprava je přípravou na turnaj nebo i na jednotlivý zápas. jejím cílem je navodit motivaci, aktivační energii, sebevědomí a soustředění. krátkodobou psychologickou přípravu může zvládnout i tenisový trenér, pokud se alespoň trochu vzdělává. Své, nebo i přebrané svěřence je potřeba poznat i po této stránce. V první řadě je dobré zhlédnout několik zápasů v řadě s vyrovnamými nebo lepšími soupeři a zaměřit se na: koncentraci, emoční kontrolu, hladinu aktivace, zdravé sebevědomí, umění hrát pod tlakem, způsob hraní "big pointů", kvalitu 2. podání a úroveň kondiční připravenosti.

Důležité je soustředit se na projevy nefunkčnosti jednotlivých zmíněných kritérií:

Koncentrace - projevy nesoustředěnosti, roztěkanost, nervozita, strach z neúspěchu

Emoční kontrola - neschopnost ovládat a regulovat své chování, nekontrolovatelné výbuchy, nepřiměřené házení raketou, přehnané užívání nepřiměřených vulgárních výrazů 

Hladina aktivace - úroveň rozcvičení, nízký nebo naopak vysoký stupeň vnitřní motivace, malátnost, nízká nebo příliš vysoká tepová frekvence

Zdravé sebevědomí - nedůvěra ve své schopnosti, nedostatečné povzbuzování, mnohdy hráč zkazí 2 údery po sobě a začne o sobě pochybovat nebo přehnaně přemýšlrt, což může být začátkem nedůvěry v určitý úder

Umění hrát pod tlakem - náhlá kumulace nevynucených chyb ve zlomových chvílích utkání, strmý pád úrovně hry v důležitých chvílích zápasu

Způsob hraní "big pointů" - i když teorie říká, že všechny body (především ty uhrané) jsou důležité, tak například zvolení špatné taktické vyrianty nebo nevynucenáchyba za stavu 4/5, shoda, při break ballu atp. hráče "rozhodně na nohy nepostaví", náhlé zpomalení ruky nebo celková ztuhlost při těchto bodech

Kvalita 2. podání -  mnoho trenérů říká, že hráč má tak kvalitní podání, jaký je jeho 2. servis. špatná délka, dvojchyby, nízká rychlost, opakované nadhozy

Úroveň kondiční připravenosti - projev např. při nedodržování stanovených pauz mezi jednotlivými míči či body, opakovaně špatné postavení u dobíhaných míčů, vyšší tepová frekvence, než je obvyklé

Možnosti odstranění:

Analyzovat a zamyslet se nad tréninky, které proběhly, je možné, že došlo k pochybení v tréninkovém plánu, nebo, že žádný plán ani neexistuje. Chybu je třeba hledat většinou v trenérovi, v přístupu rodičů, nepřiměřeném tlaku ze strany okolí a málokdy výhradně v samotném hráči. V tréninku zapojit více modelových situací, kdy se hráč dostává pod tlak - čím větší tlak snese v tréninku, tím odolnější bude v zápase (dohrávání setů od stavu 4:4, 5:5, hráč má pouze 1 podání, atd.), zařadit hru na body s různými handicapy, zvýhodnění určitého typu úderu, který potřebujeme pozvednout. Je třeba neustále zdůrazňovat, že záleží především na předvedeném výkonu, s ním se dostaví výsledky, často hrát na body, nevyhýbat se konfrontaci - rivalita mezi svěřenci - stoupá motivace i snaha, současně tím vznikají otevřené zápasové situace, kdy hráč musí předvídat a rozhodovat se a reagovat na nečekané situace. trenér se svěřencem musí dobře komunikovat, hráč musí vědět, že má v trenérovi absolutní podporu, že s ním může konzultovat i netenisové záležitosti. trenér si musí uvědomit, že hráč má na svou hru jedinečný náhled, který trenér z pozice pouhého pozorovatele nikdy nezíská. 4:1 - poměr pochvaly a výtky, zaměřit se na silné hráčovy stránky, tím mu dodat sebedůvěru (trénink zbraní, na které se spoléháme v zápase), teprve poté trénink slabších úderů. Motivaci lze zvýšit i pomocí stanovení krátkodobých plánů a cílů, kterých chce hráč společně s trenérem dosáhnout, upravit i kondiční a regenerační plán, zkontrolovat jídelníček, atd.

Jak na stres?

Nepřetrénovat se, trénovat intenzivně v kratších časových úsecích (vzhledem k věku), umění regenerace a odpočinku. Dát pozor na velké množství turnajů v řadě, schopnost připustit se, že jsme někdy nervózní. Individuální (dle typu hráče) rozcvičení před utkáním. Rituály : rovnání strun, pití, nešlapu na čáry, jdu vždy do 1 rohu, stejný počet klepnutí míčkem před podáním,....

Jak na emoce?

Po celou dobu tréninku nebo zápasu zkoušet uplatňovat předem stanovená pravidla chování, které si stanoví hráč s trenérem předem. Úprava svalového napětí při hře od základní čáry na sebe (údery na stupnici od 1 do 7), zkoušet využívat různé rituály na podání a na returnu,...

Získávání sebevědomí

Zvyšování kondice, pozitivní samomluva (vnitřní pochvala po odehrání dobrého bodu), poctivé plnění tréninkového plánu (dobrý pocit z dobře odvedené práce), opakovat typ tréninku den před utkáním, který minule vedl k vítězství, stanovení reálných cílů, pocit důvěry trenéra ve svěřence, někdy dobrá změna tréninku (využití "košovky" - lehké míče do nejsilnějšího úderu svěřence