Kondice v tenise

06.02.2014 11:30

Kondiční připravenost je důležitým předpokladem sportovního výkonu v tenise, její význam se zvyšuje zvláště po 12. roce věku. Na vrcholové úrovni je kondice pro úspěch hráče stěžejní, její podíl na výkonu v tenise je uváděn kolem 40% (Zháněl)

Charakteristika tenisu z hlediska sportovního výkonu (Zháněl)

Herní charakteristika

-         opakované, intenzivní, krátkodobé pohybové činnosti, které se skládají z jednotlivých úderů a pohybových činností

Časová charakteristika vrcholového tenisu

-         doba utkání 2-5 hodin

-         reálný hrací čas je významně kratší – cca 30% (antuka a beton)

-         poměr zátěže a odpočinku je u mužů 1:4,4 a u žen 1:2,6

-         průměrný čas k získání bodu je asi 6,5 s, většina bodů je získána v rozmezí 5-15 s, do 10 sekund je u mužů odehráno 72 – 90% bodů u žen 60- 90% bodů

-         je odehráno v průměru 8 úderů (4 na jednoho hráče), v poslední době ale spíše počet přibývá

-         rychlost 1. podání u mužů přes 240km/h, u žen přes 200km/h, 2. podání u mužů kolem 200, u žen 180

Doba trvání herních výměn (2001, Schönborn)

       
muži antuka beton tráva
do 5s 42-56% 56-65% 80-86%
do 10s 30-32% 22-24% 11-15
přes 10s 17-22% 8-10% 0-1%
ženy antuka beton tráva
do 5s 30-32% 50-62% 60-75%
do 10s 30-32% 20-22% 18-20%
přes 10s 32-35% 15-20% 5-10%

Prostorová charakteristika tenisu

Počet uběhnutých metrů za 3 sety  - rok 1991 (Stojan) 4250 m, rok 2000 (Schönborn) 2200 m, 2014 ???

-         nejdelší možné běžecké úseky – 15m, nejčastěji ale 3-7 m (Zháněl, Böss, Schönborn)

-         80% úderů se odehraje na vzdálenost cca 2,5 m a dalších 11% na cca 4,5m (Weber), tedy přes 90% úderů se hraje na úseku maximálně 9 m

-         z toho vyplývá, že tenis vyžaduje zejména: výbušnou a reaktivní sílu, frekvenční rychlost, reakční rychlost a koordinaci

Fyziologická charakteristika tenisu

-         70% hry anaerobní alaktátový systém

-         20% hry anaerobní laktátový systém

-         10% hry aerobní systém

Somatické předpoklady

-         tělesné rozměry určují styl hry: hráči menších postav udržují míč déle ve hře, hrají spíše delší výměny v očekávání chyb soupeře, hráči vyšších postav je typická spíše razantní hra s tvrdým podáním, snahou o zakončení vítězným míčem a s přechodem na síť

-         tělesnou výšku je možné předpovědět (více možností)

-         tělesnou výšku nelze považovat za faktor limitující, ale pouze ovlivňující sportovní výkon v tenise

Motorické předpoklady

-         síla, rychlost, vytrvalost a koordinace patří mezi významné faktory limitující, resp. ovlivňující výkon

-         při stanovení vlivu jednotlivých motorických schopností na výkon v tenise je třeba vycházet z herních, časových prostorových a fyziologických  nároků tenisové hry

-         rychlost – reakční a akční

-         síla – startovní a výbušná

-         silová vytrvalost

-         specifické koordinační schopnosti

Význam motorických schopností v tenise (Crespo, Schönborn, Miley)

Po tenis jsou nejdůležitější motorické schopnosti v tomto pořadí: koordinace (90%), výbušnost a obratnost (80%), rychlost reakce (70%), elasticita (60%), rychlost, síla, aerobní vytrvalost (55%), dynamická rovnováha, silová vytrvalost, flexibilita (50%) 

Kondiční schopnosti a jejich dlouhodobý vývoj - rozvoj kondice musí zohledňovat specifika přirozeného vývoje od dětství po dospělost (Crespo, Miley)

schopnosti 5-8 8-10 10-12 12-14 14-16 16-18 18-20 20+
maxim.síla       1 2 3 3 progres
exploz.síla     1 2 2 3 progres progres
silová vytrvalost       1 2 3 3 progres
aerobní vytrvalost   1 1 2 2 3 progres progres
anaerobní vytrvalost       1 2 3 3 progres
rychlost reakce   1 1 2 2 3 3 progres
flexibilita 2 2 2 3 progres progres progres progres
koordinace 1 2 3 3 progres progres progres progres

1 - počáteční trénink (1-2x týdně), 2 - zvýšení tréninku (2-4x týdně), 3 - vysoce výkonnostní trénink (4x a vice týdně)

Z obecných tréninkových zásad kondičního tréninku: postupovat od lehčích cvičení ke složitějším, postupně zvyšovat frekvenci, intenzitu, zátěž a délku cvičení. Zlepšení kondice lze očekávat po 4-6 týdnech. Trénink musí být zábavný, různorodý, soutěživý, měl by respektovat individuální rozdíly (věk, herní úroveň, kondiční úroveň, tělesné dispozice), respektovat principy adaptace a odezvy organizmu. Nelze zapomenout na zařazení aktivního a pasivního odpočinku.

Rychlost - trénovat na začátku TJ po důkladném rozehřátí a rozcvičení, technika běhu, pozor na dostatečný odpočinek mezi sériemi (netrénovat rychlostní vytrvalost), krátké úseky se změnami směrů (typické pro tenis), 5-10 opakování, 1-5 sérií, doba zátěže 3-10s, přestávky mezi opakováními 15-50s, mezi sériemi 90-150s, zátěž : odpočinek 1:5, intenzita až 100%

1. akční = běžecká rychlost - podoba krátkých sprintů se zastaveními a rychlými změnami směru. Úrověň akční rychlosti je v tenise podmíněna explozivní silou pro start a a následným krátkým sprintem k míči zejména do stran, dále silovou vytrvalostí=schopnost vydat stejné množství optimální síly i po 2-3 hodinách zápasu. Dále podmíněna sprinterskou rychlostí - 1 max. 3 krátké sprinty za sebou během výměny   v kombinaci s opakovanou změnou směru. Většinou není podmíněna rychlostní vytrvalostí, to je 4 a více opakovaných po sobě následujících sprintů (i když v současném tenisovém pojetí Djokoviče a Nadala není uplně pravda)

2. reakční rychlost - je úzce spjata s anticipací a obě jsou podmíněny rychlostí příjmu informací a jejich zpracováním (Zháněl). reakce je vždy spojena s anticipací (není vrozená, lze se ji pomocí vhodných tréninkových cvičení naučit a rozvíjet)

V tenise (obdobně ale i v badmintonu,..) nelze nikdy mluvit jen o rychlosti jako takové. Hráč musí rychle vnímat, rozhodovat se, rychle jednat a to vše v časové tísni. R. Schönborn zavedl proto pojem "úderová pohotovost" nebo dle jiného odborníka "motorická úderová obratnost". V jednotlivých herních situacích tak rozhoduje vnímání a anticipace, dále neurální a motorická reakce, maximálně rychlý start a zrychlení z nuly (startovní síla, explozivní síla a rychlostní síla) a koordinace. Proto v tenise mluvíme o komplexnosti tenisové rychlosti. Podle mnohých odborníků je pro tenistu nejlepší trénovat rychlost na dvorci s raketou v různých herních situacích (třeba i s využitím nahrávání z koše).

Síla - před tréninkem rozcvičení, rozehřátí, vždy střídat cvičení pro horní a dolní polovinu těla, po silovém tréninku zařadit den odpočinku. zátěž zvyšovat postupně, využívat hlavně váhu svého těla, postupovat od zátěže větších svalových skupin k menším.

Výbušná síla - střední zátěž s rychlým opakováním. Je snaha o provedení co nejrychlejšího pohybu, nebo snaha o co nejrychlejší zrychlení. je vhodné ji rozvíjet již od mladšího školního věku (odrazy, hody, poskoky, švihy), postupně lze podmínky ztěžovat a s pokročilejším věkem přidat odpor. Rozvíjet sílu lze plyometricky (předpětí ve svalu - např. seskok a následný výskok, běh do schodů, švihadlo) nebo rychlostně - např. dřepy a výpady.

Význam síly pro tenis:

- razance úderů (podání, smeč,...), bez síly nelze dosáhnout optimální úrovně rychlosti, výbušnosti, nedostatčná úroveň síly může vést ke vzniku svalových dysbalancí, naopak přílišný rozvoj ke snížení rychlosti a flexibility.

Vytrvalost

Aerobní trénink má probíhat při TF 70-85% maximální TF (např. 220-věk), anaerobní trénink při TF nad 85% maximální TF (není vhodné zařadit v předpubertálním věku). Pro tenisty je nejlepší formou rozvoje vytrvalosti a tréninku kardiorespiračního systému intervalový běh. Chybou je zařazování dlouhých, pomalých vytrvalostních běhů.

Koordinace - ovlivňuje výrazně všechny druhy rychlosti i vývoj tenisové techniky a její systematický rozvoj má rozhodující vliv na komplexní vývoj výkonnosti tenisového hráče.

Diferenciační schopnost - umožňuje, že raketa je vedena tak, aby byl míč zasažen středem rakety, raketa je nastavena k míči přesně s ohledem na rychlost a křivku letu míče, směr pohybu rakety ovlivňuje dráhu letu míče, velikost silového nasazení rychlost letu míče (tempo hry)

Orientační schopnost umožňuje hráči optimální orientaci v prostoru a čase a vnímání dalších podnětů (vlastní postavení a pohyb, pohyb soupeře, vlasnost letu míče). na základě této schopnosti se hráč rozhoduje o vlastní akci (útočné, či obranné)

Rovnováhová schopnost - provedení úderu ze stabilního rovnovážného postavení. Význam vyplývá z nutnosti provádět často údery s vysokou přesností z rychlého pohybu k míči a od něj

Reakční schopnost - vysoká rychlost letu míče, velké herní pole, reakce na pohyb protihráče a současně na let míče, vliv vnějších faktorů

Rytmická schopnost - udržení vlastního úderového rytmu, vnímání změn rytmu nebo tempa (vlastního i soupeřova), sladění pořadí rytmických činností (běh-úder-běh), ekonomická změna svalového napětí a uvolnění  

Rozhovor o kondiční přípravě (časopis Tenis Aréna 2013): kondiční trenéři I. Machytka (Kubot, v minulosti Benešová, Korda, Suková,..), M. Všetíček (Štěpánek, Korda, Nováček,..), P. Janda (Hradecká, sestry Plíškovy), M. Janoušek (fyzioterapeut). 

Z článku vybírám některé postřehy renomovaných kondičních specialistů:

  • Na co zaměřit kondiční přípravu v tenisu?

M.V. zaměření se na intervalový trénink a pauza mezi výměnami trenérovi napovídá, jak jej dávkovat a jaké volit přestávky. Nejdůležitější jsou individuální schopnosti a předpoklady každého hráče

P.J. v tenise se prolínají všechny pohybové schopnosti - nejdůležitější jsou koordinace a rychlost

  • Jak jsou důležité základní dovednosti a obratnost dětí v raném věku?

I.M. děti se musí naučit v raném věku správně pohybovat - mít kvalitní pohybovou průpravu (v raném věku nelze kopírovat přípravu již závodních hráčů)

M.V. základní věci nelze přeskočit

M.J. motorika dozrává kolem 6. roku života a tento fakt je potřeba ctít, s 6ti letým ditětem nelze dělat to, co s desetiletým

P.J. při brzkém začátku tenisové přípravy (3-4 roky) a následné rychlé specializaci (6) může dojít k přetížení nejen fyzickému, ale i psychickému. Nelze dříve "pinkat" než normálně běhat, umět kotoul, házet a chytat míč.

  • Jak začít ideálně s kondiční přípravou u malých dětí?

M.V. představit dítěti různé sporty, začít s pestrou průpravou

I.M. je to stejné jako v matematice, dítě se nejdříve učí kolik je 1+1 a poté 2+3, jestliže dítě přeskočí fázi základních motorických dovedností, musí ji kondiční trenér upravit. Ideální je, když dítě zkouší více sportů

P.J. do 6 let je potřeba dítěti zajistit co nejvíce impulzů, dělat všeobecnou přípravu, která je pro něj zábavou

I.M. chybu vidím, že ve školství není v TV žádný systém, že učitel neřekne rodičům, na co se mu zdá dítě šikovné

  •   V jakém věku doporučujete začít s kondiční přípravou pod vedením kondičního trenéra ve smyslu řízeného zvyšování kondice?

I.M. o kondiční přípravě bych mluvil až od věku 12 let, do té doby to má být spíše pohybová průprava

P.J. 11-12 let

M.J. slovo kondice používejme u dětí od 11-13 let výš

  • Jak by tedy měla vypadat cílená kondiční příprava ve věku 10-14 let?

P.J. není rozdíl v kondiční přípravě desetiletých a třináctiletých, musí dohánět pohybové nedostatky, u děvčat ve 12 lze začít s rozvojem síly, u chlapců ještě ne. Kondiční příprava je úměrná kvalitě pohybové přípravy v 6-9 letech.

M.V. preference rychlostního tréninku

  • Jak by se měla kondiční příprava měnit v pozdějším věku, její četnost a objemy?

I.M. zpočátku 1-2 kondiční tréninky týdně a k tomu alespoň 1 týdně fotbálek, florbal nebo basket. Později 3-5 týdně, ale vždy po dohodě s tenisovým trenérem. U špičkových hráčů je četnost specifická a nelze podle ní slepě plánovat přípravu mládeže

P.J. mezi 10-14 lety rozvíjíme hlavně rychlost, postupně sílu a vytrvalost. Obratnost vylepšujeme stále. Objemy? Klidně každý den , ale vždy se jedná o kombinace zátěže, strečinku, jógy, rehabilitačních cviků apod.

  • Kam zařadit kondiční přípravu v plánu dne v rámci komplexního tréninku?

M.J. nelze jednoznačně říci, že kondici je ideální dělat tehdy a tehdy, je to individuální podle potřeb hráče, některé kondiční věci lze dělat i před tenisovým tréninkem.

P.J. např. lze absolvovat lehký trénink rytmiky před tréninkem tenisové techniky, pak intenzivnější kondici, následně sparing a poté kompenzaci a regeneraci

I.M. je to různé podle situace a podmínek. Při nácviku techniky by měl být hráč odpočatý, jindy je možné zařadit kondici doprostřed dne a udělat trénink po zatížení

  • Co pomůcky, jsou některé, které do tenisu nepatří?

P.J. všeobecně kolo a činky jsou m,éně vhodné, ale potřebujeme-li zrychlit dorostence, musíme nejdříve rozvinout sílu končetin, pak jsou činky na místě. Obecný trend ale míří ke cvičení s gumami, balančními plochami a ke švihovým cvikům ve velkém rozsahu

M.V. kolo je dobré využít v zásadě pouze na vyjetí pozápase nebo zátěži, nebo krátkodobé zvýšení tempa na maximum

I.M. doporučuji bosu pro rozvoj balančních schopností, medicinbaly, expandéry, žebříky, švihadlo

  • Od kdy začít s kompenzací a regenerací?

M.J. pozitivní přístup k rekondici aregeneraci je třeba dětem vštěpovat odmalička. Strečink může být součástí pohybových dovedností i u malých dětí. Obecně je třeba se regeneračním procedurám věnovat 2x týdně (plavání, masáž, vodoléčba)

P.J. nejpozději do roka od chvíle, kdy začnou hrát denně

 

     

 

 

 

 

 

Diskusní téma: Kondice v tenise

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek