Kineziologická charakteristika tenisu

16.02.2015 14:06

V této kapitole si stručně vysvětlíme některé, pro tenisového trenéra důležité, pojmy. Kineziologie je obecně nauka o pohybu. Tenis působí na pohybový aparát relativně komplexně, vyžaduje zapojení většiny kosterních svalů, přesto vzhledem k rozdílnému zapojení horních končetin patří mezi sporty, které pohybový aparát zatěžuji nerovnoměrně. Hrající horní končetina je nucena ovládat tenisovou raketu při jednotlivých úderech a právě držení rakety zodpovídá za nerovnoměrné zatížení vyžadující téměř nepřetržitou kontrakci  flexorů zápěstí a prstů. Současně čím rychlejší je pohyb paže při úderu (závisí též na rychlosti míče), tím se kontrakce těchto svalů zvyšuje. Největší rychlosti dosahuje míč při podání (Havlíčková). Aby celá paže, předloktí  a zápěstí byly v okamžiku úderu zpevněné a hráč tak přenesl energii z dolních končetin, trupu a horních končetin do míče, je nutné, aby extenzory zápěstí a prstů byly v izometrické kontrakci. Stisk rakety je největší v okamžiku odrazu míče od strun.

Podle sledování aktivity svalů (Severa) bylo prokázáno, že u vysoce trénovaných tenistů existuje oboustranná aktivita svalů horních končetin a i při asymetrické zátěži a pohybové činnosti působí trénink na obou stranách (bilaterálně). Je však jisté, že tato oboustranná aktivita chybí u začátečníků, je méně výrazná u leváků a chybí u tenistů, kteří hrají nedominantní horní končetinou. I nehrající paže se významně podílí na průběžném vytváření posturálních podmínek pro realizaci každého dílčího pohybu tenisty (příprava na pohyb před jeho zahájením, zajištění pevné opory v jeho průběhu a stabilizaci postoje po ukončení dílčího pohybu.

Tímto se dostáváme k pojmu postura. Postura je aktivní držení jednotlivých segnmentů těla proti působení zevních sil, ze kterých má největší význam síla tíhová. Postura je zajištěna vnitřními silami, kde má hlavní úlohu svalová aktivita řízená centrálním nervovým systémem. K provedení optimálního pohybu je nutné zaujmout a udržet optimální posturu (vzpřímené držení). Postura vyžaduje zpevnění osového orgánu, tedy trupu s krkem a hlavou (Vařeka). Postura musí být vždy nastavená tak, aby bylo možné provést pklánovaný pohyb. Profesionální hráči jsou schopni odehrát kvalitně úder i ve zcela krajních pozicích, přitom musí bý splněna podmínka - kvalitní posturální nastavení segmentů pohybového systému.

Koordinační řetězec = postupné zapojování jednotlivých segmentů pohybového systému v určitém časovém sledu při dané činnosti. Jedná se o do sebe zapadající články řetězu, přičemž síla vyvinutá jedním článkem je postupně přenášena k dalšímu, což umožňuje účinný přenos momentů síly celým tělem. Posloupnost začíná od dolních končetin a končí na zápěstí hrající horní končetiny. Při zapojování jednotlivých složek řetězce se rychlost postupně sčítá a v ideálním případě raketa postupně akceleruje směrem proti míči a je současně hnána silou, která se rovná souštu jednotlivých sil (Heřmanová, Langerová). Pohyb probíhá odspoda nahoru, od velkých segmentů k malým, má správné načasování a progresivní průběh. Při správně provedeném koordinačním řetězci dojde k maximalizaci síly, zlepšení kontroly, oddálení únavy a prevenci zranění (Hoeven, Kibler). 

Pro všechny, které kineziologie zaujala - odkaz: is.muni.cz/do/1451/e-learning/kineziologie/elportal/index.html