Biomechanika II.

03.02.2014 11:24

BIOMECHANIKA II.

= snaha aplikovat fyzikální zákony sport – tenis dost dlouho zaostával. Na základě mechaniky je zkoumána účelnost tenisových pohybů s cílem jejich optimalizace.

Nejdůležitější biomechanické principy v tenise:

B – balance = rovnováha (schopnost udržet dynamicky nebo staticky rovnovážný stav)

I – inertia = setrvačnost (těleso zůstává v klidu či pohybu, pokud na něj nepůsobí vnější síla)

O – oposite force = opačná (reakční) síla

M – momentum – linear and rotation momentum  = lineární a rotační momentum (moment hybnosti)

E – elastic energy = elastická energie (vznik ve svalech a šlachách v důsledku předchozího napnutí svalu)

C – coordination chase = koordinační řetězec

 

Rovnováha – vliv na rovnováhu má těžiště (mělo by být v ose těla) a základna (širší postavení) – vertikální držení těla je v tenise velmi důležité

-          také dynamická rovnováha – váha těla do směru míče, do úderu

Setrvačnost  - v tenise s ní neustále bojujeme, zastavujeme pohyb, neustálé změny (zastavení se při úderu v optimální pozici – získání tzv. comfortable range)

-          velmi důležitý split-step (v momentě trefení míče protihráčem)– možnost reakce na obě strany, okamžitá změna směru, navíc díky němu dochází ke srovnání osy těla

-          také odpor proti setrvačnosti rotačního pohybu při úderu (čím ruka dál od těla, tím větší odpor – souvislost s držením)

 

Opačná síla – tlak do podložky – iniciační impuls koordinačního řetězce, roztáčí boky, čím větší, tím hrajeme lépe

-          největší využití opačné síly při servisu, ale je základem všech úderů)

-          dále např. využití opačné síly při B voleji jednoruč, protipohyb nehrající paže je zde plně funkční, usnadňuje pohyb hrající paže

 

Lineární momentum – přenášení  váhy do úderu (výrazné při náběhu, returnu, voleji)

Rotační momentum – rotace těla, boků, trupu

Elastická energie – vytočení při úderu (zádové svaly) – dochází k přepětí, jakémusi zkrutu – kumulace energie – poté švih a využití nahromaděné elastické energie (40% elastické energie - forhend a podání)

-          nejvíce velké svalové skupiny – zádové svaly, ale i zápěstí – to se při úderu dostává za raketu (větší dráha hlavy rakety)

 

Koordinační řetězec – části těla musejí být do pohybu zapojovány ve správném pořadí, důležitá je kloubní a svalová uvolněnost a plynulost pohybu (pokud ne, nedochází  k sumaci sil a energií). Síla vyvinutá jedním článkem tohoto řetězce je postupně přenášena k dalšímu. Posloupnost segmentů těla v koordinačním řetězci začíná od dolních končetin a končí na zápěstí hrající končetiny.

-          vše začíná tlakem do podložky (nohy, opačná síla)) – boky (počátek rotace) – trup (rotace, kumulace elastické energie) – rameno – předloktí – zápěstí (pokud někde uberu, tak to musím jinou částí těla vykompenzovat, což není úplně správné)

-          od velkých častí k malým – využívání jednotlivých segmentů těla

-          pokud je vše správně, tak výsledkem jsou razantní údery se slušnou kontrolou, zároveň ekonomičnost a prevence zranění = optimální technika

 

Základní fundamenty pro tenisovou techniku

1.      optimální držení

2.      split step – základ pro dobrou práci nohou

3.      vertikální držení těla – hlava a ramena se nikam neuklání

4.      optimální kontakt s míčem – před tělem

5.      plynulost, rytmus, akcelerace

6.      práce nohou, zaujímání správné pozice při úderu (comfortable range)

7.      využití elastické energie

8.      využití rotace těla

9.      dynamická rovnováha